Třetí adventní neděle je skoro za námi. Už je i po adventním koncertě České televize. Škoda. A co se dělo?
V pondělí práce. Co se dalo dělat. Překvapivě rychle to uteklo. I když výtvarka byla otřesná. S některými. Myslela jsem, že to s nimi nevydržím. Vydržela jsem.
Odpoledne jsem si chvíli odpočinula a jela na koně. Jen projížďka na lonži. Ale tentokrát bez sedla. Měla jsem pod sebou jen dečku a před sebou madla. Moc jsem se nedržela, ale bylo fajn, že tam byla. Několikrát jsem je použila. Kobylka občas sklouzla. Ze hřbetu jsem naštěstí nespadla. Uff. Cestou jsem vzpomínala na Vinnetoua. A taky na to, jak jsem napsala povídku s názvem Silvestrovské překvapení. Právě při jízdě jsem na ni myslela. Vznikla koncem října loňského roku.
Navečer jsem šla ještě na mši svatou. Zpívala jsem s lidem, nehrála jsem. Po mši svaté přišel sv. Mikuláš a rozdal dětem dárečky.
Doma u večeře i po večeři jsem se věnovala knize Poklad ve Stříbrném jezeře. A po zhasnutí lampy jsem četla Eucharistickou duši.
V úterý dopoledne opět práce. Překvapivě klidná a rychlá. Nestačila jsem se ani nadechnout a už byl konec.
Odpoledne jsem si s kolegyní zahrála a zazpívala a pak jsem si vyzvedla další balík. Dárek pro kolegu z teologie.
Odpoledne jsem ty dárky ještě zabalila.
Do večera jsem četla Poklad ve Stříbrném jezeře. A taky se chystala na cestu autobusem.
Středu jsem začala cestou autobusem do Brna. Přežila jsem a měla jsem hlad. Jela jsem na vyšetření ultrazvukem do Bílého domu v Brně. Vyšetření bylo krátké a všechno bylo v normě. Naštěstí. Pak mě čekala cesta domů. Taky jsem ji překvapivě zvládla bez problémů. Cestou jsem poslouchala audioknihu Pán prstenů. Doma jsem si dala snídani a pak jsem šla za svou paní doktorkou. Trochu jsme si popovídaly. Po obědě jsem šla ještě na chvíli do práce. Nachystat se na další den.
Doma jsem upekla druhou várku lineckého. Když ono je tak dobrý.... Nezapomněla jsem navštívit kocoura. Nechtěl mě pustit, pořád mňoukal a šel za mnou.
Později, co jsem dopekla s mamkou to linecké, jsem si zapsala další krásný zápis do Koňského deníku. Do toho papírového. Na blogu už zápis byl.
Večer jsem šla na chvíli na adoraci. Následovala zkouška sboru na mši svatou, zakončení adorace a mše svatá. Tentokrát jsem ji prožívala tak nějak jinak. Byla za mou babičku a ve stejný den jsem před lety byla pokřtěna. Není to krásné, být pokřtěna na takový krásný Mariánský svátek?
Ze mše jsem skoro utíkala, taková i byla zima. Asi přidám vrstvu oblečení. Dala jsem si horkou vanu a večeři. Udělala jsem si míchaná vajíčka. Bohužel bez cibule a pepře. Stále mám dietu. Už třetí týden. A ještě týden to budu muset vydržet.
A taky velký úspěch. Objednala jsem si nového pavouka na housle. S tím starým se bojím ladit, aby mi nově opravené housle nespadly na zem.
Ve čtvrtek ráno se všichni probudili do bíla. Venku pěkně sněžilo a vydrželo to celý den. Celé vyučování jsem koukala z okna. V hudebce v pětce jsme nahrávali a protáhlo se nám to skoro na dvě hodiny.
Odpoledne jsem odučila jednu hodinu nábožka a šla zkontrolovat kocoura. Ten snad dneska ani nevylezl z pelechu. Udělala jsem si pár zasněžených fotek. Pochlubila jsem se v článku ve čtvrtek.
Po nábožku jsem si dala malou svačinku. Jen tři křehké plátky, dva se šunkou a jeden s povidly. Mňam. Stihla jsem taky zabalit jeden dárek. Snad už poslední.
Nejlepší by samozřejmě bylo sedět v křesle, zabalená v dece a hrnkem čaje v rukách a jen se koukat, jak to padá. Bohužel a trochu i bohudík jsem ven večer musela. Cestou do sboru jsem opět fotila.
Do noci jsem zkoušela číst, ale o půl desáté se mi definitivně zavřely oči.
V pátek dopoledne práce. Zpestřená vycházkou do parku a koulovačkou na školním hřišti. Byl ze mě sněhulák. Mohla jsem si za to sama. Začala jsem si.
Oběd byl poněkud skromný, měla jsem ovesnou kaši. Odpoledne nábožko s malýma, mše svatá a orchestr. Ve viole jsme byli dva. Pěkně jsem si zahrála.
K večeři byly topinky se Skyrem a meruňkovou marmeládou. Dieta pořád trvá. A nejspíš ještě celý týden trvat bude. Topinky byly z topinkovače, bez tuku. A marmeláda domácí.
Večer jsem místo čtení koukala na pohádku Tajemství staré bambitky. Krásná a pravdivá pohádka.
Večer jsem si ještě chvíli četla.
V sobotu ráno jsem se vyspala až do půl deváté. Dopoledne úklid a umývání okna. Taky vaření. Stihla jsem si i chvíli číst.
Po obědě jsem v četbě pokračovala a do jedné hodiny jsem dočetla Poklad ve Stříbrném jezeře. Krásný román.
Potom jsem se vrhla na poslední dvě neumytá okna a za hodinu a něco jsem měla hotovo. Dobrá práce. Potom bylo krátké telefonické spojení do Ostravy. U toho jsem snědla jogurt. Potom jsem šla ještě zkontrolovat kocoura. Navečer jsem se koupala, naložila jsem se do horké vany. Při večeři jsem se po dlouhé době dívala na Četnické humoresky. Už na 21. díl s názvem Doktor Smrt.
Večer jsem zjistila, že už vydali poslední díl Hraničářova učně jako E-knihu. Hned jsem si ji musela koupit. A do noci jsem ji četla. Přečetla jsem víc jak polovinu.
V nedli dopoledne jsem krmila kocoura a byla na mši svaté. Nezpívala jsem, nehrála jsem, prožívala jsem. Zbytek dopoledne jsem četla Hraničářova učně. Do čtvrt na dvě jsem měla přečteno. To je hrozný, dlouho mi to nevydrželo, že?
Krátce po obědě jsem na krmítku nachytala dlaska. Přikládám foto.
Potom jsem vyrazila na již tradiční procházku do přírody. Tentokrát šel se mnou taťka. A fotila jsem, tak se trochu pochlubím. Je pravda, že už to není jako ve čtvrtek, ale i tak je to zimní krása.
A řece se nechce zamrznout. Asi se letos bruslit nebude.
Z procházky jsem šla na adoraci a požehnání a pak domů. Doma jsem si dala sváču, a před adventním koncertem České televize i večeři. Koncert byl tentokrát moc krásný. Zpívala tam brněnská SBM a taky tam na začátku mluvil kanovník Jan Kotas, kterého znám z letních škol liturgiky.
Po koncertě jsem se dívala na další díl Četnických humoresek a u toho si dala ještě druhou večeři. Trochu si připadám jako hobiti, taky měli druhou večeři.
Začala jsem taky konečně číst knihu Pavla Hoška Evangelium podle Jaroslava Foglara. Tak jsem zvědavá.
A to bude pro dnešní třetí neděli adventní v růžové barvě asi všechno. Takže užívejte ještě sněhu, prožívejte krásně advent a těšte se, že za necelé dva týdny už budou Vánoce.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat