Čtvrtá neděle adventní je skoro za námi a před námi je poslední předvánoční týden. Konec roku se nezadržitelně blíží. A co se dělo v třetím adventním týdnu?
V pondělí dopoledne testování a pět hodin učení. Přežila jsem i výtvarku, ale nestačila jsem se divit, že někteří neumí skládat papír podle názorného návodu (skládala jsem taky a bez mého zásahu to zvládla jen jedna holka). Není to trochu smutné?
Odpoledne jsem si vyrazila do obchodu. Na koně jsem nejela. Místo toho jsem utratila zase hromadu peněz.
Zbytek odpoledne jsem balila dárky pro děti, mazala linecké marmeládou a vykrajovala perníčky. Stihla jsem si i uvařit těstoviny k večeři.
Večer jsem se chystala na nábožko. Je sice až ve čtvrtek a v pátek, ale potom jsem už na přípravu nemusela myslet. Pak jsem se začetla do Evangelia podle Jaroslava Foglara. Chvíli do noci jsem ještě stihla číst Eucharistickou duši.
V úterý dopoledne práce. Překvapivě velmi rychle utekla. Jinak děti začínají zase marodit. Měla jsem jich jen deset. A byl tělocvik. Na to se vždycky těší. Jeden z posledních před svátky.
Odpoledne jsem byla ještě něco málo nakoupit k večeři a zkontrolovala jsem kocoura. Většinu odpoledne jsem si četla Evangelium podle Jaroslava Foglara. U večeře jsem se dívala na další Četnické humoresky. A po večeři jsem ještě zvládla sníst víc jak půlku balení sušenek. Když ony jsou tak dobré....
A do večera jsem zase četla.
Ve středu ráno za upírem na krev. Sestřička mi vzala asi tři zkumavky. Doma jsem si pak ještě dala snídani a rychle do práce. Stihla jsem to. Přežila jsem čtyři hodiny a chvátala domů. Doma jsem si konečně vytiskla koňské fotky a nalepila do sešitu.
Odpoledne jsem se ještě zastavila v lékárně a pak už jsem odpočívala a vařila. K tomu vyšel ve středu článek.
Zbytek odpoledne jsem většinou četla. Jo, ještě jsem vykrajovala išlské. Teď se ještě uvidí, jestli to budu moci jíst. Jsou v těstě oříšky a je to krémové cukroví. Zatím vím, že můžu asi tři druhy: linecké, zázvorky a perníčky. To není moc, že?
Lineckého mám dvě dávky. Perníčků je méně.
Ve čtvrtek dopoledne práce. Rychlá a celkově i klidná. Až na ty páťáky.
Odpoledne jsem si snědla svého pečeného lososa se zeleninou a šla učit náboženství. Mezi nábožkem a šermem jsem si dala malou svačinku a četla si.
Před náboženstvím jsem si vyzvedla balíček. Jsem nenapravitelná. Opět jsem nakupovala knihy. Jednou z nich je od papeže Františka Eucharistie - srdce církve. A druhou je poznámková Bible. Vyšel k tomu článek i s fotkami ve čtvrtek večer.
Šerm byl tentokrát velice zajímavý. Víc jak půl hodiny se hledaly klíče. Už se uvažovalo, že se půjde do hospody. Nakonec se ale cvičilo. Zahráli jsme si vybíjenou a pak jsme dělali akrobačku. Na nic jiného jsme neměli prostředky. Dost jsme se u toho nasmáli.
Do noci jsem si potom zase četla. Usnula jsem až v pátek nad ránem, přesněji o půl jedné. Bohužel. Nebylo mi zrovna nejlíp. Asi jsem se trochu víc přejedla. No jo.
V pátek dopoledne práce a očkování. Dostala jsem třetí dávku. Odučila jsem ale zbývající čtyři hodiny. V poslední hodině jsme si zazpívali koledy a koukly zase na kousek filmu Jak vycvičit draka 3.
Odpoledne mi bylo trochu špatně. Ale z hladu. Až jsem se najedla, už to bylo lepší. A dieta stále pokračuje. Bohužel až do poloviny ledna. Taky jsem zvládla učit ještě náboženství, prožít mši svatou, sníst půlku balíčku sušenek a zahrát si v orchestru. Nahrávali jsme naše vánoční skladby. Překvapivě jsem si to užívala. A to jsem se bála, že nebudu schopná hrát na violu. Žádná bolest ramene se při hraní nedostavila.
Doma jsem měla potom trochu zimnici, tak jsem zalezla do postele a četla ušima. Poslouchala jsem audioknihu Pán prstenů Návrat krále. Zalomila jsem do v devět hodin.
V sobotu jsem dlouho spala. Až do půl deváté. Dopoledne jsem četla Eucharistickou duši, stihla jsem i upéct vanilkové rohlíčky bez oříšků. Po obědě jsem chvíli poslouchala Pána prstenů, ale pak mě to přestalo fungovat... Nakonec jsem to rozjela a mohla si poslechnout další kapitolu.
Později jsem se vrhla na pečení sněhových pusinek. Spíš to dopadlo jako sněhové bochníky chleba. Ale jsou bílé. 
Neměla jsem dostatečně hustý sníh a udělala jsem chybu v postupu. Ta snad příště.
Neměla jsem dostatečně hustý sníh a udělala jsem chybu v postupu. Ta snad příště.
Místo kafe jsem si dala jen Caro. Nic moc. Ale kafe se zatím bojím pít. Uvidíme v lednu, jestli se k tomu vrátím, nebo jestli se ho vzdám ještě na delší dobu. Celkově to bez kafe i zvládám.
V neděli dopoledne mše svatá. Nezpívala jsem, nehrála jsem. Jen jako jedna z lidu jsem byla.
Do oběda jsem četla Eucharistickou duši, chvíli jsem pokračovala i po obědě a pak jsem vyrazila ven. I když bylo pošmourno, šla jsem. Bez vycházky si neděli už skoro neumím představit.
A našla jsem novou cestu. Pro mě novou. Kousek jsem prozkoumala, ale nešla jsem daleko. Neměla jsem tolik času, abych ji prošla celou. Tak pár fotek.
Nadšená z přírody jsem utíkala na adoraci. Pohled k oltáři se zapálenými svícemi mě uchvátil. Ten jsem ale nefotila.
Musela jsem si i nakoupit. Do práce budu potřebovat rýži. K tomu jsem do vozíku přihodila i sušenky.
Doma jsem si potom dala svačinku. Jogurt s křupinkama a piškoty. Později jsem začala porcovat sušenky. Jsou sladké a málo tučné. Aspoň to můžu jíst.
Večer jsem nevynechala čtvrtý adventní koncert České televize. Tentokrát tam byly i známější skladby.
A to bude pro dnešek a celý třetí adventní týden asi všechno. Krásnou dobu předvánoční a ještě krásnější Vánoce. Snad se během týdne ozvu.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat