Tak zase neděle. Strašně rychle to utíká. Nebo ne?
V pondělí dopoledne práce. Zpočátku klidná a krásná, později jsem se musela i rozčílit. Bohužel. Snad se aspoň na pár dní poučili.
Odpoledne jsem se chystala na další den (týden), navštívila drogerii a šla si zašermovat. Nezapomněla jsem navštívit kocoura, chtěl se mazlit.
Většinu odpoledne jsem četla knihu Falešný polibek. Do večeře jsem ji dočetla a hned navázala druhým dílem s názvem Zrádné srdce.
Večer jsem chvíli pracovala na diplomce. Ne, ještě jsem ji neodevzdala. Ano, jsem z toho zoufalá. Ale doufám, že už se chýlím ke konci. (To už si říkám půl roku, možná i rok.)
Večer a do noci mi bylo pěkně zle. Zase. Nemohla jsem spát, protože když už jsem skoro usnula, břicho vyslalo signál, že je zle. Super. Do půlnoci jsem střídavě četla, hrála Klondike a luštila sudoku.
Po půlnoci jsem ještě nespala. Pomodlila jsem se modlitbu se čtením a růženec. Aspoň si myslím, že byl. Potom jsem záhadným způsobem usnula a spala až do pěti. Taky jsem mohla spát déle.
V úterý dopoledne práce. Ráno mi bylo nějak divně, tak jsem měla až svačinu. Během čtyř hodin výuky jsem se rozjela a oběd jsem si vychutnala. Měla jsem kynuté knedlíky s borůvkami a tvarohem. Mňam.
Po vyučování jsem si s kolegyní zahrála. Doma jsem si dala rychlé kafe a šla se skoro po roce nechat zkulturnit na hlavě. Vzala mi toho paní kadeřnice na hlavě docela dost. Dobrých deset centimetrů. Řekla jsem jí, střihnout jak je třeba.
Cestou domů jsem se stavila znovu v drogerii,, protože v pondělí jsem něco zapomněla koupit. Doma jsem zkontrolovala kocoura a šla si dát pořádnou sprchu.
Do večera jsem si četla.
Večer už mě to sezení přestalo bavit, tak jsem šila a došila jsem vikingskou kapuci (viz článek z úterka).
Ve středu dopoledne práce. Musela jsem být trochu tvrdší než obvykle. Celkem to i pomohlo. Hodiny rychle utekly. Po vyučování jsem si zahrála s kolegyní na violu, flétny a kytaru. S druhou kolegyní jsem šla na kávu. Navečer jsem měla schůzku s místním knězem ohledně náboženství. Potom jsem společně s ním odešla do kostela na mši svatou. Nezpívala jsem. Jsem zase nachlazená. Po mši jsem opět řešila náboženství a stahovala materiály.
Ve čtvrtek dopoledne práce ve škole. Čtyři hodiny rychle utekly. Měla jsem hudebku s páťákama.
Odpoledne jsem do sebe kopla kafe a šla učit náboženství. Dvěma slovy: přežila jsem.
Večer jsem šla do šermu. Jelikož nemůžu moc zpívat, tak jsem si šla zašermovat. Přemýšlím, jestli mám psát seznam modráků.
Ten největší je na levém rameni. Štít je mrcha, zraňuje spíš mě než protivníka. Další rána dopadla na nos, hnedka to první. Později to schytal i krk a brada. Ke konci dvouhodinového tréninku jsem cítila, že bude modřina i na levém stehně.
Jo, a cítím i pravé stehno a kyčel. tentokrát od kopání do protivníkova štítu. Ale stojí to za to. Baví mě to.
Večer jsem si ještě chvíli četla.
V pátek dopoledne byla krize. Bylo mi v jednu chvíli pěkně špatně. Ale vydržela jsem až do konce. Doma jsem si dala kafe a utíkala zase učit. Naštěstí jen pět dětí. Pěkně jsme si popovídali a šli na mši svatou. Nezpívala jsem, nehrála jsem, prožívala jsem. Doma jsem si potom dala malou svačinku a šla volit.
Po večeři jsem objednala knížky do náboženství a taky pár blbostí, co si chci přečíst. Dopravu jsem měla zdarma.
Do noci jsem četla.
V sobotu jsem dlouho spala. Dopoledne jsem vysála a vydrhla sprchový kout. Většinu odpoledne jsem četla a dočetla jsem Zrádné srdce. Téměř okamžitě jsem otevřela Temnou krásu. Zatím poslední díl knižní série o Pozůstalých.
Večer jsem koukla na film Králova zahradnice. Hlavní hrdinka mi přišla nějak stará. A její zaměstnavatel a mistr oproti ní mladý. Ale měl hroznou ženu, fúrii.
Do noci jsem četla.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Nezpívala jsem, nehrála jsem. Taky jsem se podívala na Objektiv a nakrmila kocoura. Zbytek dopoledne jsem četla. Odpoledne jsem ve čtení pokračovala. Nevynechala jsem adoraci a požehnání, i když mě přepadl záchvat kašle.
U kafe jsem se podívala na dostih sezóny na Velkou pardubickou. Nemohla bych sázet, protože bych pokaždé prohrála. Vyhrál kůň Talent. Pár koní jako vždy skončil na Taxisu. A to ho upravili, aby nebyl tak hrozný. Stejně spadli.
Večer jsem ještě koukla na film Královna pouště.
No dostih už je minulostí a vlastně celý tento týden. Takže, říjen je v plném proudu, na počasí je to znát, tak se pořádně oblékejte.
Krásný další týden roku 2021.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat