Tak další, poslední neděle roku je tady. Vánoce jsou za námi. Celý rok je netrpělivě vyhlížíme, těšíme se na ně a teď je po nich. A co se vlastně dělo?
V pondělí jsem ráno byla na mši svaté. Při svíčkách a byla to harmonie liturgie a pohybů. Byla to nádhera. Začíná se mi ta latina líbit.
Dopoledne jsem pracovala. Hrála jsem na flétny, housle a violu. Tentokrát jsem se dokopala k tomu, abych si zahrála i na klavír. Před obědem jsem si zacvičila. Po obědě jsem vyběhla na zahradu a šermovala. Nevyhnula jsem se ani žehlení. Roušky už volaly po žehličce a nějaké to špinavé prádlo po pračce. Zlikvidovala jsem taky věnec ze školy. Během dopoledne jsem malovala kamínky. A odpoledne vlastně taky. Stihla jsem vytvořit i jednu baňku.
S rodiči jsem si dala kafe a věnovala se cukroví.
Večer jsem sestavila přehled pohádek. Uvidíme, jak se to osvědčí
Chvílemi jsem si i četla. Hlavně večer. Dočetla jsem dvanáctou knihu Hraničářova učně. Nakousla jsem hned další díl.
V úterý jsem spala do sedmi. Následoval nákup, čokoláda s kroasanem, flétny a viola. Taky čtení.
Odpoledne jsem jela na návštěvu za kolegyní. Seděly jsme tam až do desíti večer. Stále jsme si měly o čem povídat. A to jsem si říkala, že večer si udělám těsto na rafaelo. Nějak jsem to nezvládla.
Ve středu ráno jsem byla na rorátech. Bylo to krásné jako v pondělí a bylo to v češtině. Potom jsem pomáhala dělat výzdobu kostela. Moc mi to nešlo a po druhé váze jsem měla pocit, že jsem přidělávala práci. Naštěstí to dobře dopadlo. Dopoledne jsem si dala s mamkou kafe a zadělala na vánočku. Taky jsem si konečně udělala to těsto. Po obědě jsem tvarovala kuličky a namáčela je v kokosu. Snad budou dobré. Odpoledne jsem hlavně četla a koupila jsem si čtyři E-knihy. Snad je brzy přečtu.
Jak jsem si říkala, že sérii Hraničářův učeň přečtu do Vánoc... Tak asi ne. Čtu třináctou knihu už třetí den. Je pravda, že jsem se na dlouho zasekla u desáté knihy.
Navečer jsem doučovala přes facebook. Něco málo jsme procvičily a pak jsme si chvilku povídaly. Do večera jsem zase četla, třináctou knihu Hraničářova učně.
Ve čtvrtek dopoledne jsem zdobila stromek a všeobecně pomáhala. Po obědě jsem si četla a dočetla jsem třináctou knihu Hraničářova učně. Ještě mi zbývají dva díly. Čtrnáctou knihu jsem hned nakousla. Čtečka se u mě moc nezastaví. Možná jen na noc.
Koukala jsem taky na pohádky, dala si kafe, to dobré z Kašperek. Večer po večeři jsem rozbalovala dárky. Dostala jsem něco na oblečení, štětce na malování, diář a stativ na foťák. Premiérovou pohádku jsem nějak nestihla. Před půl desátou jsem šla na mši svatou. Skoro jsem plakala, jak to bylo krásné. Latinské ordinarium, latinský Otčenáš... Nádhera. A Římský kánon byl.
V pátek jsem ráno byla na mši svaté. Bylo to stejné jako ve čtvrtek v noci. Jen čtení bylo jiné a nebyl Římský kánon. Škoda. Potom jsem měla krátkou zkoušku na sobotu a hurá domů. Dopoledne jsem si chvíli četla a dívala se na pohádku Princezna a písař. Po obědě jsem si četla. Na chvíli jsem i zavřela oči a pak už byla Pyšná princezna. Tu jsem si nemohla nechat ujít. Pak následoval telefonát k příbuzným a pokračování čtení. K večeři jsem dojídala kapra ze včerejška. Byl moc dobrý, ale moc velký. Potom jsem si zase četla až do začátku pohádky. Druhá premiérová pohádka byla docela zajímavá a netradiční. Celkově se mi i líbila. V jednu chvíli se mi ale zdálo, že děj poněkud uměle natahují. A nepochopila jsem roli té strašné ženské, která věštila jen neštěstí.
V sobotu ráno jsem byla na mši svaté a konečně si pořádně zapívala. Po třech měsících. Jen jsem měla trochu problém s dechem. Zvláště při Gloria. To v normálních časech zpívám jen částečně, teď jsem musela všechno. Později jsem se ve zpěvu krásně rozjela a nic mi nedělalo problém.
Odpoledne jsem si chvíli četla a potom jsem se dívala na pohádky. Konečně jsem viděla celé Tři oříšky pro Popelku s Libuškou Šafránkovou. Jedna z nejkrásnějších pohádek. Do další premiérové pohádky jsem si četla. Dočetla jsem čtrnáctou knihu Hraničářova učně. Už mi zbývá poslední.
Pohádka O léčivé vodě se mi líbila víc, než Hodinářův učeň. Do noci jsem opět četla.
V neděli jsem zpívala na mši svaté. K přijímání jsem šla přede mší, abych to všechno pak stíhala. Myslím službu. Před obědem jsem si četla a po obědě jsem pokračovala. Viděla jsem taky kousek pohádky Byl jednou jeden král. Dlouho jsem ji neviděla.
Odpoledne jsem nevynechala kávu a pohádku Princezna se zlatou hvězdou na hlavě. Jedna z těch nejoblíbenějších pohádek. Krásné písničky, prostředí, kostýmy. Potom jsem dočetla patnáctou knihu Hraničářova učně. Skončila uprostřed nejlepšího... PROČ???? Teď budu muset čekat na další díl. Mezitím přečtu Bratrstvo a taky dočtu Přistoupím k oltáři Božímu. Snad.
Druhá jmenovaná knížka byla přečtena.
Stihla jsem i kouknout na pohádku Láska na vlásku. No a večer mě čeká Anděl Páně 2.
Tak se mám na co těšit.
Dnes je to poslední pravidelný článek roku 2020. Určitě se ještě do konce roku ozvu s krátkým zamyšlením. Pokud bude krátké, o čemž pochybuji. Teď už můžu jen popřát krásný zbytek roku 2020.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat