Jeden z posledních článků tohoto roku, který shrne předvánoční a vánoční události v mém životě.
V pondělí jsem šla ještě do práce. Už to bylo takové vánoční. Odpoledne jsem se vrhla na pečení nepečeného cukroví. Péct jsem nemohla, protože na bytě nemám troubu.
V úterý jsem opět šla do práce. To už bylo jen tak, aby se neřeklo. Udělali jsme si besídku a šli jsme domů. Domů jsem jela také já, i když jsem plánovala, že pojedu až den na to. Změna plánu. Musela jsem na úřad vyřídit si novou občanku. Pak jsem navštívila několik obchodů a byla jsem totálně vyčepraná. Hlavně z těch lidí, co se na poslední chvíli snažili sehnat nějaké dárky pro své blízké.
Odpoledne jsem pomáhala doma a v podvečer jsem šla po dlouhé době hrát na varhany. Užívala jsem si to. Pak jsem hrála i při mši, ale jen ordinárium. Naštěstí se mi to dařilo.
Pak už přišel Štědrý den. Dopoledne jsem zdobila jeden stromeček, odpoledne druhý a psychicky se připravovala na večerní liturgii.
Večerní liturgie začínala trochu netradičně. Nebyl průvod ze zadu, ale pouze ze sakristie. Průvod si to zamířil k betlému, kam kněz uložil jesličky s Kristem. Co mě zarazilo bylo, že ministranti nesli svíce, ale ne kříž. Dál všechno probíhalo tak, jak mělo. Zlom nastal při bohoslužbě oběti, kdy jsem se těšila na Římský kánon, ale nebyl. Byla třetí eucharistická modlitba. To ještě šlo. Nebylo bohužel ani slavnostní požehnání, a tak bohoslužba trvala necelou hodinku.
V pátek byla mše svatá ze slavnosti Narození Páně hned ráno. Průvod se svíčkami byl, ale krátký a bez kříže. Co mě ale překvapilo nejvíc bylo...
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Byla DRUHÁ EUCHARISTICKÁ MODLITBA. Je krásné, že je ze druhého století, ale když je slavnost a ještě taková velká, tak by se měla recitovat nebo zpívat aspoň třetí eucharistická modlitba a nejlépe Římský kánon. Ten tam pro tuto slavnost má i vsuvku. A myslím si, že je škoda, že nebyl. A samozřejmě opět nebylo slavnostní požehnání, které by se také pro tuto slavnost hodilo.
Jinak byla bohožlužba vcelku pěkná.
Do oběda jsem se dívala na premierovou pohádku ze včerejška. Přes internet.
Odpoledne jsem se šla podívat na vystoupení dětí. Měly to krásné. Sama bych to nedokázala vymyslet lépe.
Do večera jsem se snažila dočíst Posvátné a profánní a dočetla jsem. Teď na to napsat ještě slušnou recenzi a odevzdat. Následně napsat test z religionostiky a hurá, můžu ke kolokviu.
V sobotu byl druhý svátek vánoční a tak jsem jej oslavila mší svatou. Orace i ferie byly ze svátku sv. Štěpána, prvomučedníka. A hrála jsem. Celé ordinarium na mě čekalo a dařilo se mi. Kyrie a Gloria bylo snad i bez chyby. Pak jsem měla chvíli klid. Pak nastala drobná krize v části Sanctus, kdy jsem se levou rukou do konce už nechytila a dohrála jsem tak jen pravou a na poslední akord jsem přidala ještě pedál. Ani nevím, kde a proč jsem udělala chybu. Agnus Dei už byl v pohodě. Pak krátké preludium a byl konec. Bohužel jsem se opět nedočkala Římského kánonu, kde je sv. Štěpán jmenován.
Po obědě jsem se dívala na Pevnost Boyard.
Večer florbal nebyl, protože je zavřená tělocvična. Holt, budeme chvíli tloustnout a relaxovat trochu jinak.
V neděli jsem byla taky na mši. Když je ta neděle... A hrála jsem. A všechno, co jsem měla hrát a co jsem chtěla hrát, jsem zahrála a bez chyby. I Sanctus se povedl bez zaškobrtnutí. Hurá.
Při byl koncelebrant. Přijel rodák. A opět jsem se nedočkala něčeho lepšího, než je druhá eucharistická modlitba. A v neděli. Opět se odvoláván na IGMR č. 365 b. (IGMR 2002 Editio typica tertia).
A taky bych ráda jednu poznámku k výzdobě. Nikdy jsem to nedělala, ale i přes to. Letošní výzdoba se mi moc nelíbí. Nevím proč, ale přijde mi, že si lidé kdysi dávno dávali víc záležet, jak je kostel na Vánoce vyzdobený. Letos nic moc. Aspoň pro mé estetické oko. A fotku dávat nebudu, protože nemám povolení.
Odpoledne jsem se dívala na Pevnost a na to, že měli jen minutu a půl, tak si odnesli pěkných devět tisíc.
A pak jsem se pomalu začala připravovat na zkoušky. Hlavně jsem začala číst knihu k recenzi do filosofie. Jsem zvědavá, jestli ji do 15. ledna přečtu a něco napíšu. Jinak jsem v háji.
Tak jsem skončila se čtením před sedmou večerní a dostala jsem se na stránku 120. Docela slušné na to, že si i dělám poznámky. A na to, že je to filosofie. A to bude pro dnešek vše.
Tak přeji krásný zbytek roku 2015. Možná se do konce roku ještě ozvu, nevím. Záleží na tom, jak budu mít čas.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat