Celou hostinu doprovázel svou hudbou hráč na loutnu. Po slavnostním obědě jsme se s celým zástupem hostů přesunuli do tanečního sálu, kde novomanželé zahájili první tanec. Každou chvíli se k nim přidávaly další páry. Za chvíli jsem tam nachytala i Frona s Jarin.
"Merelyë liltien?"ozval se vedle mě Ber, vzal mě za ruku a podíval se mi do očí. Nečekal však na moji odpověď a vedl mě mezi tanečníky. V hlavě jsem měla průvan. Ber se postavil přede mě. Podívala jsem se mu do očí. - Tak a co teď? Já si nic nepamatuju. - blesklo mi hlavou. Ber se mě snažil nasměrovat správným směrem, ale moje tvrdohlavost mu v tom viditelně bránila. Každou chvíli jsme do sebe vráželi. Začínalo mě to štvát. Po dalším nárazu jsem se vyprostila z Berova objetí a beze slova si to rázovala pryč.
"Bere, tohle já neumím. Nemá to cenu."chtěla jsem odejít. Znovu mě zadržel.
"Ari, tak to alespoň zkus. Nech se vést a všechno půjde hladce. Prosím." Nerozhodně jsem stála a dívala se na něj. Moji levou ruku si opatrně položil na své rameno a svou pravou mi dal kolem pasu. Druhou rukou sevřel moji pravici ve dlani. Nijak jsem neprotestovala. Dali jsme se do pohybu. Snažila jsem se nechat se vést a vnímat jeho pohyby, což mi dělalo značný problém. Konečně jsem se dočkala konce skladby. Netušila jsem, že budu muset v Berově objetí strávit ještě dva tance.
"No vidíš, jak ti to jde."usmál se na mě uprostřed třetího a posledního tance série, jak to nazval.
"Stejně se to nikdy nenaučím."odpověděla jsem a spletla kroky.
"Je to stejné jako jezdit na koni nebo šermovat."snažil se mě přesvědčit.
"Kůň jede sám a šermovat už neumím."
"Koni musíš dávat jasné povely, jinak tě neposlechne. Musí být taky stejné. Pokud bude povel po každé jiný, tak tě neposlechne a bude zmatený."
"Ještě řekni, že se šermem je to stejný."
"V šermu musíš dávat povely sama sobě."
"Já už neumím nic. Přemýšlím, že už ani nezačnu šermovat." Ber se zastavil a nechápavě mi hleděl do tváře.
"Jak to myslíš?"zeptal se mě.
"Tak jak to říkám."
"Ari, co se s tebou děje?"třásl se mnou, "Já tě nechápu. Proč se vzdáváš tak lehce, aniž by ses o něco pokusila."na chvíli se odmlčel, "Alespoň to zkus. Prosím." Dlouho mě hypnotizoval očima.
"Tak dobře."nalezla jsem svou starou bojovnost. Ber se usmál a objal mě.
"Tak se mi líbíš."pošeptal mi do ucha. V zápětí dohrála hudba a Ber mě odvedl na mé místo.
"Děkuji za krásné započetí dnešního odpoledne a doufám, že mi věnuješ ještě nejednu sérii tanců."poklonil se a odešel. - To si myslíš. Já už tancovat nejdu. - pomyslela jsem si a očima hlídala bratry a Bera. Všichni tři se šli i s Jarin někam bavit a mě zdánlivě nevěnovali pozornost. Vstala jsem, došla ke dveřím, ještě jednou se rozhlédla po sále a zmizela za dveřmi. Téměř okamžitě jsem se rozběhla chodbou ke svému pokoji. Cestou jsem nepotkala živou duši. Podařilo se mi i trochu zabloudit, ale asi po deseti minutách jsem už vytahovala ze skříně plášť. Z pokoje jsem se vydala rovnou směr stáj a Laf. Nevšimla jsem si, že během oběda začalo pršet. Zjistila jsem to, až když jsem dorazila k hlavním dveřím na nádvoří. Strážce mě nečekaně oslovil.
"Paní by teď neměla chodit ven." Lekla jsem se. "Za chvíli je tu sluha s pláštěnkou."pokračoval.
"Děkuji za péči, ale přežila jsem i horší déšť."odpověděla jsem mu, nasadila si kapuci a rozběhla se do deště. Do stáje jsem doběhla s durch mokrým pláštěm. Pověsila jsem ho hned u dveří na háček a vydala se hledat Lafa. Našla jsem ho až na konci stájové uličky. Pozdravil mě zafrkáním. Z bedny jsem vylovila kartáč a trochu ho upravila. Pak jsem ho osedlala a nauzdila. Po cestě ze stáje jsem sebrala plášť z hřebíku, na který jsem ho pověsila, a znovu si jej oblékla. Vyvedla jsem Lafa před stáj a ještě mu utáhla podbřišník. Přehodila jsem mu otěže přes hlavu. V záplavě sukně a několik spodnic jsem vyhrabala svou vlastní nohu a vložila ji do třmenu. Po chvíli snaženi jsem se i pohodlně usadila v sedle. Než jsem pobrala otěže do ruky, někdo mi je vytrhl. Vedle mě se objevil Fron.
"Ari, co jsi to zase udělala?"zeptal se mě snažíc se zakrýt rozhořčení.
"Chci se trochu provětrat a srovnat myšlenky."odpověděla jsem.
"Sesedni." Raději jsem poslechla. "Jednou jsi host, tak se podle toho chovej."řekl jen a vedl mě zpátky do hlavního křídla paláce. Hned u vchodu mu sluha sejmul plášť z ramen a beze slova ho odnesl. Před nejbližším zrcadlem mi Fron upravil již promočený účes a po chvíli jsme dlouhými prázdnými chodbami došli do tanečního sálu. Nenápadně jsme vešli.
"Doufám, že tě po tomhle výstupu nebudu muset hlídat. Žádám, tě, abys to neopakovala."
"No jo."dala jsem na vědomí, že rozumím. Hned na to jsem byla nucena s Fronem tancovat celou sérii. Naštěstí se mě na nic neptal. Na konci mě odvedl k ostatním. Všichni se na mě podívali. Fron rychle odvedl rozhovor jinam a podal mi sklenici s vodou. Hudebníci se po krátkém občerstvení znovu chopili svých nástrojů a začali hrát. Fron se vytratil hned na začátku s Jarin. Stále jsem ale cítila, že mě sleduje. Znovu o útěk se tedy pokoušet nebudu. Navíc vedle mě stál Ber a taky sledoval.
"Merelyë liltien?"zeptal se mě po chvíli a podal mi ruku. Co mi zbývalo.
"Že tě to baví."odpověděla jsem. Reagoval pouze úsměvem. Postavil se proti mně. Moji levou ruku si dal na rameno a pravou sevřel ve své.
Žádné komentáře:
Okomentovat