Bitva 3. část

Probudila jsem se. Všude okolo byla tma. Jen záře z bojiště byla na míle daleko vidět. Byla jsem schoulená v něčí náručí a bez některých zbraní. Jen dýka mi zůstala. Podívala jsem se nad sebe. Spala jsem v Jekově objetí. Pozoroval mě. Stejně tak Frenin, Ber a Fron.

"Já jsem myslela, že se odpoledne pokračuje?"zeptala jsem se.

"Však se pokračovalo, ale ty jsi sladce spala."odpověděl Jek.

"Jak to? Nemohli jsme se hnout."

"Ale mohli. Nesli jsme tě."odpověděl mi tentokrát Fron.

"Jen doufám, že mě nenesl Frenin. Asi bych mu musela nakopat."postěžovala jsem si potichu.

"Neboj se. Nenesl."usmál se Fron, "Vyspat ses potřebovala, tak jsme ti to umožnili. Jsi schopná pokračovat?"

"Možná."

"Budeš muset."

"Tak jdeme.

"Nasedat. Teď už můžeme jet."poznamenal Hunson.

"Osedlej si Lafa."řekl mi Fron a šel se postarat o svého koně.

"Nechceš pomoct?"ozvalo se za mnou, když jsem se ohýbala pro sedlo. Znovu jsem se narovnala.

Bitva 2. část

Probudila mě nepříjemná bolest.

"Už je vzhůru."řekl někdo.

"Tak je můžete zavolat."řekl někdo druhý.

"Co se děje? Kde to jsem?"zeptala jsem se ani nevím koho a snažila si sednout. Nade mnou se objevil Izupa a tlačil mě zpátky na podložku.

"Nemáš se čeho bát. Všechno je v pořádku."uklidňoval mě.

"Kde je Ber, kde…kde jsou ostatní?"zeptala jsem se.

"Jsou v pořádku, nic se jim nestalo. Za chvíli tu budou. Ava aista."zkoušel to znovu. Do stanu vešel nějaký mladík a hrnul se k Izupovi.

"Herunya."oslovil ho chvatně.

"Co se děje?"zeptal se Izupa a s klidem na něj pohlédl. Všimla jsem si, že je velmi mladý. - Co tu vůbec dělá? Vždyť musí být mladší jak já?- pomyslela jsem si.

"Je to velmi důležité."