Úplněk 6. část

Za dvě hodiny se ozvalo zaklepání. Potichu jsem vstala.

"Kdo je tam?"zeptala jsem se tak, aby mě příchozí slyšel a abych nevzbudila Frona.

"To jsem já. Jek. Jdu tě vystřídat."řekl. chtěla jsem odemknout, ale pak jsem si vzpomněla, že jsem vůbec nezamknula. Otevřela jsem dveře. Jek tam stál. Těsně za ním stál Ber.

"Nepotřebuju vystřídat."řekla jsem.

"Potřebuješ. Nezavřela jsi okno."

"Já vím."

"Co ti o tom řekl Fron?"zeptal se Jek.

Úplněk 5. část

"Ari dokáže usnout kdekoliv."řekl Fron pravděpodobně s úsměvem.

"Já nespím a slyším tě."ozvala jsem se.

"Ale spíš. Máš zavřené oči."

"To ještě neznamená…"zívla jsem, "…že spím."mluvila jsem čím dál víc potichu. Fron potom něco říkal, ale já jsem ho nevnímala. Chvíli po tom, co Fron přestal mluvit jsem pocítila jeho pohyb. Zvedl mě a nesl zpátky do postele. Co se dělo potom úspěšně nevím. Ráno jsem našla nad sebou sedět spícího Frona. Potichu jsem se vytratila. Převlékla jsem se a učesala. Když jsem se vrátila, Fron ještě spal. Nakoukla jsem před dveře. Stále tam seděl Ber. Potichu jsem proklouzla dveřmi a dřepla si vedle něho.

"Kde je Jek?"zeptala jsem se. Lekl se - Nemá čisté svědomí. - pomyslela jsem si.

"To jsem se lekl."řekl. "Takhle mě děsit."

"To byl účel."řekla jsem s úsměvem. "Tak kde je? Chci trochu vyděsit Frona."

To jsem rád, že nejsem jediná oběť tvých žertů. Je u sebe v pokoji."

"Díky." Rozběhla jsem se chodbou.