Vanimaréina Fantazie: 6.1.

Tak, druhá neděle v novém roce. Týden utekl jako voda.

V pondělí jsem se probudila s bolestí v krku a nepatrnou bolestí hlavy. Fajn, tak nikam nejdu. Dopoledne jsem šla s mamkou jen do lékárny a nakoupit. Dopoledne jsem si zacvičila a četla.

Odpoledne jsem v lenošení pokračovala. Dala jsem si také své první kafe v roce 2025. Pak jsem přemýšlela nad šaty, ale nic jsem nevymyslela. Asi to bude zase dílo náhody. U večeře jsem se dívala na seriál. A do noci jsem četla.

V úterý ráno vyřizování doktorky a řešení pracovní neschopnosti. Překvapivě se do práce už těším. Jsem doma skoro tři měsíce. No vlastně jeden měsíc jsem byla v lázních. Ale i tak. Do oběda jsem cvičila a četla.

Po obědě jsem v četbě pokračovala. Pak jsem neodolala a šla na chvíli ven. Potrápila jsem se na balanční plošině v parku a trochu se klouzala po cestě podél řeky. Taky jsem si vyzvedla balíček ze Stoklasy. Objednala jsem si krásný červený elastický samet. K tomu pár doplňků a dáreček pro děti do školy.

Do večera jsem trochu bádala nad šitím a do noci jsem četla.

Ve středu dopoledne jsem chvíli šila, pak jsem cvičila a po dřívějším obědě jsem jela s taťkou do Brna do nutriční poradny. Pokecala jsem s doktorkou a dostala další výživu. Pak jsem šla k autu a cestou se zastavila v lékárně a v jednom obchodě se zdravou výživou. Využila jsem situace, že jsem byla v Brně.

Po příjezdu jsem si dala kafe a tvaroh. Pak jsem sedla na chvíli za stroj a něco málo ušila. Večer jsem šla na poštu a na mši svatou. Zpívala jsem i s tím svým nachlazením. U večeře jsem se koukla na počasí a taky na seriál.

Na poště jsem si vyzvedla balíček z Knihobotu. Obsahoval dvě knihy.

Potom jsem ještě jednou sedla za šicí stroj a něco málo udělala. Jen to není moc podle mých představ, ale už se mi to nechce předělávat. Stejně budu muset. Haha.

Ve čtvrtek byl pro mě rozhodující den. Měla jsem divný sen a musela jsem si ho napsat. Učinila jsem tak u snídaně. Hned ráno jsem pak jela k doktorce do Krumlova. Tam to dopadlo všechno dobře. Zastavila jsem se v práci, abych se domluvila na pátek. Pak jsem si doma zahrála na violu a zacvičila si. Po obědě jsem dočetla Únik pře Houdinim a šla k obvodní doktorce. Tam to taky dopadlo všechno k mé spokojenosti. Neschopenka skončila. Jde se do práce. Po kafi jsem s mamkou zkonzultovala šaty na ples. Překvapivě prošly. Jen ten kabátek budu muset udělat znovu. Nevadí, aspoň se pocvičím.

Večer jsem šla do šermu. Tam jsem nic nedělala, jen jsem se dívala, jak hrají hru a pak poslouchala něco o vystoupení, které budeme připravovat. Pak jsem musela domů. Poslední den vycházek. Od zítřka jsem v tomhle svobodná.

V pátek bylo kruté vstávání. Ve tři čtvrtě na šest. Do práce jsem přišla přibližně o hodinu později. Vyzvedla jsem si klíče a šla se chystat. Hned první hodinu jsem měla tělocvik. Pak češtinu, matiku a češtinu. Nějakým zvláštním způsobem jsem to dala a dokonce si to užívala.

Odpoledne jsem si zacvičila, byla na mši svaté a zahrála si v orchestru. U večeře jsem se dívala na seriál a při tom jsem se chystala na ples. Oblékla jsem si šaty, které jsem sama šila. Jedné kolegyni se moc líbily.

Na místo nás dovezl brácha. Pak už jsme plesali a plesali a popíjeli vínko a vodu a taky tančili. Jen ploužáky a šlapání zelí ve skupinách. Taky se projevila malá spodnička. Suchý zip se rozepl a pěkně škrábal na zádech. S přítelem jsem si to musela upravit.

Dobře jsem se bavila až do půl třetí v noci. Pak jsme šli domů. Nemohla jsem usnout, tak jsem si chvíli četla a usnula až kolem čtvrté hodiny.

V sobotu jsem byla vzhůru už kolem tři čtvrtě na sedm, ale zase jsem usnula. Spala jsem asi do půl deváté, slyšela jsem hrát městský rozhlas a pak jsem zase usnula. Poslední a definitivní probuzení bylo ve čtvrt na deset. To jsem se musela podívat z okna na tříkrálové koledníky.

Dopoledne jsem toho moc neudělala a odpoledne jsem usnula. Po pozdním obědě jsem převlékla povlečení a naložila se do vany. Pak už jsem jen odpočívala. A musela jsem probrat hromadu fotek, co nafotil přítel.

U večeře jsem koukla na seriál a pak jsem si četla. Usnula jsem brzy. Asi chvíli po deváté hodině. Nedostatek spánku.

V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem. Začala jsem zase uvažovat, že začnu hrát na varhany. Aspoň trochu to oprášit. Do oběda jsem si zacvičila.

Brzy po obědě jsem vyrazila ven. Prvně kolem řeky, zacvičila jsem si v parku na balanční plošině, potkala svou nadřízenou a pokračovala dál do přírody. Dostala jsem se ještě dál než posledně. Za odměnu se mi naskytly nádherné výhledy na údolí řeky.