Poslední dubnový týden je pryč. Pozitivní na tom je, že se zítra nejde do práce. Ale snad se jede ke koním. A co se dělo?
V pondělí dopoledne práce. Přežila jsem pět hodin. A pak začalo pršet a mrholit. Dokonale mě to odradilo od koňského výletu. Nikam jsem nejela. Skoro jsem to obrečela, ale stejně bych nejezdila. Já bych byla mokrá, oni by byli mokří. A bylo by to pro ně nepohodlné. Tak jsem jen snila o ježdění a bolavém zadku.
Četla jsem Middle-Earth Landscapes a poslouchala u toho hudbu. Taky jsem si dala kafe.
Do večera jsem Middle-Earth Landscapes dočetla. U večeře jsem se dívala na Stargate. Pak jsem se začetla do knihy Skutečná Středozemě. Poučila jsem se o dějinách Anglie a o tom, kde Tolkien našel inspiraci.
Ještě později večer jsem se dívala na třetí díl Prstenů moci. Nevím, kde vzali informaci, že Galadriel byla na Númenoru. Je pravda, že to hlavní město měli krásně zpracované. Uvěřila bych, že to byli Númenorejci.
V úterý dopoledne práce. Krásná v tom, že jsem byla s dětmi v knihovně. Pak už jen hudebka u čtvrťáků a dvě hodiny u sebe.
Po obědě jsem vyrazila do Brna. Cesta docela zajímavá. Chvílemi svítilo sluníčko, v buse jsem stihla i zmoknout a do Brna jsem dojela v dešti. Sotva jsem zalezla do Campusu, tak vysvitlo sluníčko. Zákon schválnosti.
Misi v Brně jsem překvapivě splnila na sto procent. Koupila jsem si černé polobotky a taky jeden dárek. Domů mě vezl taťka autem. Doma jsem si dala kafe a piškoty. Do večera jsem četla nebo se dívala na Stargate. To jsem sledovala u večeře.
Ve středu dopoledne práce. Přežila jsem. Následoval pokec s kolegyní a pak příprava na křest. Po kafi jsem jela nakupovat, tentokrát jídlo. Večer jsem byla na mši svaté a zpívala jsem. Sama. U večeře jsem se opět dívala na Stargate a jako zákusek jsem měla misku jahod s cukrem a šlehačkou. Mňam... Do noci jsem si četla.
Ve čtvrtek plavání. Pak jedna volná hodina, kdy jsem si vyzvedla balíček, a pak jedna matematika. Následoval oběd a dvě hodiny náboženství. Mezitím jsem stihla přečíst pár stránek z knihy Skutečná Středozemě.
Večer jsem šla do měsíci do šermu. Hurá.... Prvně se hrála hra Hutututu a pak se dělala scénika. Nádhera. U některých jsem se pobavila. A "puberta" se mnou mlátila na všechny strany. Užívala jsem si, bavila jsem se, něco jsem se naučila. A rozbolela mě pro změnu pravá ruka. Prsty. Z toho, jak křečovitě jsem držela klacek.
Večer jsem ještě chvíli četla Skutečnou Středozemi a poslouchala u toho hudbu.
V pátek jsem měla pět hodin. Žádná volná. Ale za to jsem poslední hodinu vypadla s dětmi ven do parku. Přidali jsme se k paralelní třídě, děti si vyhrály a já s kolegyní pokecala o všem možném.
Odpoledne jsem měla volné. Úplně. Jen jsem oslavila narozeniny kolegyně v cukrárně. Dala jsem si po víc jak roce zákusek. Ten teda byl. Šlo o mandlový dort, skvělý, a bezlepkový.
Po kafi jsem psala na záložku do Záložkodeníku. Pak jsem se dívala na další díl Stargate. U večeře jsem se dívala na film Pán prstenů z roku 1978. Nic moc, spíš jsem se u toho smála. Jacksonovy filmy jsou lepší.
V sobotu jsem spala až skoro do půl desáté. Taky jsem od pěti do šesti ráno nemohla zabrat. Dopoledne úklid a vaření a taky četba. Odpoledne pokračování úklidu a četba. Koukla jsem taky na dvě výzvy, do kterých jsem se zapojila. Jedná byla ohledně hlasu a zpěvu a druhá je o psaní. Odpoledne pěkně pršelo a byla bouřka. I tak jsem se prošla aspoň po zahradě. Nafotila jsem si krásné tulipány s kapkami deště.
Byly nádherné. Kocoura jsem nepotkala, za to jsem potkala spoustu šneků, aneb hlemýžďů. Naštěstí jsem žádného nerozšlápla. Jen jsem jich několik vyhodila z jahod. A měla jsem mokré ponožky.
Do večeře jsem si četla a u večeře jsem koukala na Stargate. Do noci jsem pokračovala v četbě.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. A dost jsem se bavila. Byl tu jiný kněz a ten teda spěchal. Některá slova jsem mu nerozuměla.
Odpoledne jsem vyrazila na dlouhý výlet. Kámoš mě vyzvedl u nás a autem jsme se dostali do Ivančič na vlak. Vystoupili jsme v Silůvkách a šli pěšky do Ivančic. Nádherná procházka doplněná návštěvou rozhledny na Hlíně. Výhledy, voda, les, příjemná společnost.
Z tohoto srázu jsem v jednu chvíli pěkně klouzala. Pak mi bylo vyhrožováno, že jestli sebou seknu, tak půjdu pěšky. Nebudu moct sednout do auta. Naštěstí jsem to všechno ustála.
Nakonec jsme se vyšplhali i k Jakubovi. Ale funěla jsem. Hrůza. Myslela jsem, že jsem na tom lépe. U Jakuba jsme asi půl hodiny poseděli a pak se vydali domů. Počasí bylo skvělé. Nepršelo ani nebylo moc teplo.
Doma jsem si dala grilované maso, zeleninu a chleba. Pak jsem se začala věnovat opět četbě.
A to bude pro poslední dubnový týden všechno. Užívejte sluníčka, užívejte toho, že zítra nemusíme do práce a prostě všeho. Krásný květnový týden roku 2023.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat