Vlakové myšlenky I.

První a na delší dobu asi poslední vlakové. Proč?

Protože vlakem tak často nejezdím a nejspíš delší dobu nepojedu.

Krásný pohled z vlaku. Skály a na nich čiré rampouchy. Blýskaly se na slunci. jen jsem je nestihla vyfotit, protože vlak jel relativně rychle a já neměla nachystaný foťák.

Na kameni v potoce v Nových Losinách stála nádherná volavka.

Další část se týká šermu. Psáno taky ve vlaku.

Když jsem se ve čtvrtek omlouvala ze šermu, měla jsem chuť napsat, že jsem jako Bilbo Pytlík chtěla vidět hory. "Chtěl bych vidět hory, Gandalfe, hory a najít klidné místo, kde bych dopsal svou knihu." (z filmu)

"Chci zas vidět hory, Gandalfe, hory; a pak najít místo, kde si mohu odpočinout. V míru a tichu, bez spousty dotěrných příbuzných a bez zatracených návštěv, co pořád cloumají zvonkem. Snad najdu místo, kde budu moci dopsat svou knížku." (z knihy str. 41)

Někdy se cítím jako ten Bilbo. Pryč od otravných lidí v mém okolí. Naštěstí se mi to na pět dní podařilo.

Vaše zamyšlená Vanimaré

Literatura:

- TOLKIEN, J. R. R. Pán prstenů. Vyd. 4., V Argu 1., rev. Praha: Argo, 2006. ISBN 80-7203-726-9.