Tak opět po týdnu. A co se dělo?
V pondělí nic moc. Jen jsem se rozhodla, že si zkusím ušít kolovou sukni. V úterý jsem tento nápad začala realizovat. Nastíhala jsem si látku a hurá do obšívání. Jelikož mám starý šicí stroj na šlapání, který neumí entlovat, tak jsem musela ručně. No, nějak jsem to zvládla. Sukni jsem chtěla co nejdelší, ale byla jsem omezena délkou látky. Takže je sukně jen po kotníky. Původně jsem ji chtěla až na zem. Ve středu jsem dokončila entlování a vrhla se na sešití pásku a zbytku sukně. Nějkým způsobem se mi to povedlo a celkem pěkně. Navlékla jsem gumu a zjistila, že sukně bude docela dost dlouhá (škoda, že ne až na zem). Přede mší svatou jsem si šla ještě koupit barvu na látku.
Pak moje snažení skončilo.
V podvečer jsem šla na mši. Nesla jsem si s sebou také předměty z Medugorje a nechala je požehnat (ne posvětit, protože světí se osoby a voda). Mši svatou jsem nějak extra nesledovala. Jen jsem si všimla, že byl Petr Julius. Samozřejmě jsme nahoře měli najitý špatný žalm. A myslím, že první čtení k památce nepatřilo, ale nejsem si jistá.
Ve čtvrtek jsem něco zkoušela. Vzala jsem své první ušité šaty, ve kterých jsem prošla celou Pálavu a na to si dala jako svrchní šaty černé šaty z orchestru. Moc se mi ta kombinace líbila. Škoda, že neumím tak dobře šít, že bych si je ušila sama.
Přikládám fotku.
Prostě se mi ta kombinace moc líbí.
Odpoledne jsem si dala s mamkou zmrzlinu a kafe a také si koupila novou židli. Na té staré se nedalo skoro sedět. Konstrukce sedáku byla zlomená a mě do zadku tlačily šrouby.
Také jsem se pomalu začala připravovat na to, že od září učím v první třídě a v Tescu si koupila tři díly písanky a k tomu sešit s pomocnými linkami. Jsem zvědavá, jestli se za měsíc naučím pěkně psát.
V pátek jsem byla doma a větrala co to šlo. Venku totiž ráno pěkně pršelo a vzduch se trochu ochladil. Ovšem odpoledne to bylo k nesnesení. Dusno, teplo a vlhko. Odpoledne jsem šla na mši svatou. A pak jsem se doma snažila odpočívat. Jako celou svou dovolenou, ale mám pocit, že jsem se k odpočinku ještě nedostala. Pořád něco dělám. A co bych dělat chtěla, tak nemůžu. Už nikdy nebudu moct.
V sobotu jsem ráno byla na mši svaté. A bylo mi mdlo. Zazpívala jsem si akorát Kyrie a pak už to nešlo. Byla mi donesena židle, na kterou jsem si položila nohy. Naštěstí jsem neomdlela úplně. Po mši bylo zasvěcení Nejsvětějšímu Srdci Panny Marie. Přes poledne jsem se dívala na Pevnost Boyard. Moc toho nevyhráli, ale také byli v sále s pokladem jen tři. Odpoledne jsem se snažila relaxovat a vychutnala jsem si kávičku a zmrzlinu s rodiči.
V neděli jsem byla ráno na mši svaté. Naštěstí jsem zvládla všechno odzpívat a odehrát. Pak jsem se dívala na Pevnost Boyard. Vyhráli přes 13 000 eur.
Odpoledne jsem se chvíli dívala na seriál a pak si na pět minut zavřela oči.
Jinak liturgie při všech mších svatých probíhala jako vždy. Aspoň jsou důstojné, i když ne zcela dle liturgických pravidel a předpisů.
A za rok státnice z teologie. Obávám se, že zase začínám blbnout. Nějak mi přestává chutnat. Tak snad to nedopadne jako před třemi roky, kdy jsem za týden zhubla naprosto nechtěně sedm kilo. Vanimaré, vzpamatuj se. Vždyť je to jen jeden předmět.... A obhajoba.
A to bude pro dnešek asi všechno, takže krásný další týden roku 2017 přeji.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat