Procitla jsem. Tábor pravděpodobně spal. Vykoukla jsem ze stanu. U malého nedoutnajícího ohně seděl Ber. Potichu jsem se k němu blížila.
"Nemůžeš spát?"oslovil mě aniž bych se já nějak prozradila.
"Jen jsem se chtěla podívat, kdo hlídá tábor."odpověděla jsem. Spát se mi nechtělo, tak jsem usedla na zem vedle něj. Trochu prohrábl žhavé uhlíky v ohni, až z něj vylétly jiskry a šikovně přihodil pár větviček. Za tu krátkou chvíli, co jsem seděla venku mi začínala být zima. Přitáhla jsem si kolena k tělu.
"Tula fumin, Ari."řekl mi po dlouhé chvíli mlčení a objal mě kolem ramen. Opřela jsem se o něj. Dlouho jsme takhle seděli. Pomalu jsem v jeho objetí usínala.
"Ari, vstávej a běž se schovat."probudil mě nemilosrdně.
"Co se děje?"zeptala jsem se.