Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

15.7.10

Svatba 8. část

Oddávající Velinovi a Ellaren něco řekl, pak udělal jakési gesto se slovy, které jsem neslyšela, dotkl se pravou rukou čela, hrudi a obou ramen, prvně levého, a přítomní mu odpověděli
"Amen."Oddávající něco říkal. Jediné, co jsem vzadu slyšela, byla jména snoubenců, něco o manželství a přání. Oddávající do následného ticha něco přečetl z velké knihy, lid odpověděl a všichni až na jednoho "pomocníka" si sedli. Pomocník otevřel jinou knihu vázanou v červených deskách a začal číst.
"Čtení z Písně Písní.""zvolal hlasitě. Pokračoval potichu, takže jsme vzadu nic moc neslyšeli. Po chvíli Píseň dočetl, něco opět zvolal a lid mu odpověděl: "Bohu díky." Za námi se ozvaly varhany.Za chvíli se do líbivé melodie přidal zpěvák. Chvílemi zpívala celá kaple. Další hudební vstup skončil. Ke stojanu v předu, odkud četl první pomocník, došel druhý pomocník.
"Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům."zvolal, "Bratři a sestry."pokračoval, "Žijte v lásce, jako i Kristus miloval nás a zcela vydal sebe za nás.
Muži, každý z vás ať miluje svou ženu, jako Kristus miloval církev a vydal sám sebe za ni, aby ji posvětil a očistil koupelí ve vodě a slovem…" (Ef 5, 24-26). Měl viditelně silnější hlas, byl slyšet celou dobu, co četl. Nerozuměla jsem smyslu textu, ale nerušila jsem obřad zbytečnými otázkami. Za chvíli se opět od lidu ozvalo: "Bohu díky." Pak se ozvaly varhany. Oddávající se přesunul ke stojanu a vyčkával, dokud nedohraje hráč na varhany a dokud se všichni nepostavili. Něco řekl.V přítomných to zahučelo. Po chvíli znovu. Něco přečetl a přítomní se posadili. Oddávající ještě dlouho stál u stojanu a promlouval ke snoubenců. Pak jsem se konečně dočkala samotného svatebního obřadu. Oddávající se ptal na otázky, na které Velin s Ellaren odpověděli ano. Pak se ozval Velin
"Já, Velin, odevzdávám se Vám, Ellaren a přijímám Vás za manželku. Slibuji, že Vám zachovám lásku, úctu a věrnost, že Vás nikdy neopustím a že s Vámi ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi dopomáhá Bůh. Amen."odříkal svatební slib. Ellaren řekla pravděpodobně to stejné, ale nebylo ji slyšet. Po chvíli si navzájem vyměnili prsteny se slovy, které jsem neslyšela. Pak si dali první manželské políbení. Zazněl čtyřhlas mužského sboru. Pak opět promluvil oddávající a předal štafetu už třetímu pomocníku, který četl pro změnu z tenčí zelené knihy a střídal se s lidmi. Když po čtvrté lid odpověděl, promluvil opět oddávající. Lid mu odpověděl a všichni se posadili. Velin s Ellaren se vydali středovou uličkou ke stolku u dveří kaple, vzali misku a dvě konvičky a vrátili se dopředu, kde předali dary oddávajícímu. Ten s miskou obešel stůl a pozvedl misku nad hlavu. To stejné udělal i s kalichem, do kterého nalil obsah jedné konvičky. Pak si umyl ruce a otočil se k lidu. Začal dialog mezi ním a lidem v kapli. Chvíli potom mluvil sám a pak ho vystřídaly varhany.Oddávající potom něco říkal a všichni přítomní poklekli nejdříve pozvedl nad hlavu bílý oplatek a potom i kalich. Lid něco zvolal a oddávající pokračoval v monologu. Po chvíli pozvedl misku i kalich, něco pronesl, kaplí se ozvalo "Amen." a všichni povstali. Oddávající otočil stránku ve velké knize, něco opět pronesl a rozpažil ruce dlaněmi vzhůru. Celou kaplí se rozléhala pro mě neznámá slova. Po chvíli mluvil opět pouze oddávající. Po chvíli mluvil opět pouze oddávající. Velin s Ellaren poklekli a oddávající nad ně natáhl ruce. Stále u toho něco říkal, ale vzadu jsem nic neslyšela. Pak si přítomní začali podávat ruce. - Na nic podobného si ze svatby Narykela a Meren nepamatuji. - Znovu zazněly varhany. Oddávající potom pozvedl rozlomený oplatek kalichem a lid opět něco řekl. Po chvíli ticha se kaplí začala linout poutavá melodie. Oddávající přešel k novomanželům. Prvně podal kousek Velinovi a pak Ellaren. Potom jim dal napít z kalicha. Dopředu se začali trousit lidé a tvořili řadu až ke stolu vpředu. Během líbivé melodie se většina lidí vystřídala vpředu a ti, co už tam byli, se vraceli na svá místa. Za chvíli u stolu zůstal zase jen oddávající s pomocníky. Vrátil se ke stolu, kde umyl kalich a misku. Vše posléze nechal na stole a sednul si od něj bokem, kde seděl hned na začátku obřadu. Ze stolu jeden pomocník sklidil kalich s nějakou látkou, která na něm byla asi proto, aby do něj nepadaly nečistoty, a druhý pomocník sebral velkou knihu. Oba si sedli kousek vedle oddávajícího a vyčkávali. Zcela nečekaně se oddávající postavil. O chvíli později již četl z velké knihy a pak vztáhl ruce nad Velina a Ellaren stále něco říkaje. Pak svá slova doplnil gestem, jako na začátku, sklonil se ke stolu, přidal se k zástupu pomocníků a novomanželů, společně poklekli a odkráčeli někam do boku. Lid, který vstal, se teď posadil a začal cosi mumlat.Po chvíli se objevila Ellaren následována Velínem. Lid utvořil zástup, kterým Velin s Ellaren po boku prošel. Před nimi cupitaly asi čtyři družičky a rozhazovaly okvětní lístky před novomanželé. Někteří lidé jim také pod nohy házeli lístky a když prošel Velin kolem, tak se mu poklonili, jako králi. Vyšli z kaple. Po chvíli v uctivé vzdálenosti jsme je následovali. Novomanželé nás dovedli až do tanečního sálu, jak jsem se záhy dozvěděla. Nebyl to však konec naší cesty. Sálem jsme pouze prošli do jídelny. - Jen doufám, že nesedíme někde hned vpředu vedle krále. - pomyslela jsem si. K mé smůle jsme seděli hned pod trůnem. Znovu jsem měla sedět mezi Jekem a Berem. Než jsme se
ale mohli posadit, pronesl Velin, jakožto král a ženich, slavnostní přípitek.
"Vážení hosté, dvořané a přátelé."při posledním slově se podíval na nás. "Jsem ze srdce rád, že jste všichni zde a při této vzácné události. Rád bych připil na zdraví všech přítomných."pozvedl svůj pohár a napil se. Všichni ostatní ho napodobili. Pak se posadil a pokynul, aby se posadili všichni, a mohli jsme začít hodovat.

P.S.: Děkuji jednomu nejmenovanému člověku, který mi se svatbou velmi pomohl.
Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené